Dřevěná podlaha bývá skvostem každého interiéru. Její pořízení v odpovídající kvalitě není rozhodně levnou záležitostí, na druhou stranu je vyšší počáteční investice kompenzována dlouhou životností, hřejivostí, útulností a trvalou přítomností přírody ve vašem domově. Nicméně jen samotné položení dřevěné podlahy neznamená, že vám vydrží ve stejné kondici po celý život. Co je tedy nutné dělat, aby dřevo vypadalo za pár desítek stejně nebo dokonce lépe?
Prevence je důležitá
U dřevěné podlahy je nesmírně důležitá prevence. To je více než polovina úspěchu, skutečně není radno ji podceňovat. Škody napáchané necitlivým užíváním se vám totiž nemusí podařit napravit. Po dřevěné podlaze nikdy nechodíme ve venkovní obuvi. Sebemenší kamínek či zrnko písku ji může poškrábat, kousek škváry či cihly dokonce obarvit. Dámské podpatky nadělají rýhy a tak dále. Před místností s dřevěnou podlahou je proto nutné umístit kvalitní a dostatečně prostornou čisticí zónu – rohož či běhoun v délce minimálně 2 metry (asi na 3-4 kroky). Ideální je však používat přezůvky či návleky, inspirací budiž zámecké erární papuče.
Dřevo nemá rádo vodu
Další věcí, kterou je dobré mít na zřeteli, je fakt, že dřevěná podlaha si nerozumí s vodou. Ať už je to rozlitý nápoj, nadbytečná voda z květináčů, přílišná vlhkost prostředí (nejlepší je rozmezí 50 – 60%) nebo nedbale vyždímaný mop.
A tím se po obecném úvodu dostáváme k jádru pudla, tedy k čištění a údržbě. Dřevěné podlahy je nejlepší čistit suchou cestou. Vysavač s vhodným nástavcem nebo smeták na každodenní odstranění nečistot je ideální. To, co nejde vysát, tedy skvrny a šmouhy, je nejlepší opatrně otřít dobře vyždímaným, pouze vlhkým měkkým hadříkem, a to velmi jemně. Stejně tak plošné vytírání dřevěné podlahy je možné lehce vlhkým mopem či hadrem. Po vytření zkontrolujte, že na podlaze nezůstaly mokré mapy. Pokud ano, vysušte je. Na mytí dřevěné podlahy se nedoporučuje používat běžné čistící prostředky či tolik oblíbený prostředek na nádobí. Na trhu seženete řadu výrobků určených na dřevo. Podle typu povrchové úpravy podlahy či parket vyberete hravě ten, který je pro vás nejvhodnější.
Jednou za rok (ovšem tento interval závisí hodně na vytíženosti podlahy) je vhodné provést hloubkovou údržbu. Začněte běžnými praktikami – vysát/zamést a šetrně setřít. Dále se odstraňuje povrchová ochrana – lak, olej. Na to existují profesionální prostředky a dokonce i pomůcky a stroje. Po nanesení tekutiny, jež má starý povrch narušit a odstranit je třeba mechanicky působit. Buď průmyslovým strojem nebo takzvaným padem. To je úklidová pomůcka, připomínající hrubou stranu houbičky na nádobí. Existuje v několika barvách, z nichž každá je určena na jiný povrch. Na dřevěné podlahy se používá nejměkčí, bílý pad. Použitím hrubšího byste mohli dřevo poškodit. Je-li starý lak či vosk pryč, zbytky odstraňte vysátím či setřením a přistupte k nanesení nové vrstvy. Nevíte-li si rady, který přípravek vybrat, obraťte se raději na odborníky, kteří vám podlahu prodali. Vyhnete se tak opakování celé akce „revitalizace podlahy“ a kromě času a práce ušetříte také finance. Oleje či vosky je třeba nanášet trpělivě, do dřeva je pečlivě zapracovat. Jen tak se vsákne to správné množství, nevzniknou vám nevzhledné skvrny či dokonce loužičky impregnace. Zrovna ty jsou tak odolné, že je nutné je ze dřeva vybrousit. Proto při této činnosti musíte kleknout na kolena nebo použít další speciální nástroj – lasičku. To je takový řekněme mop, který používají podlaháři. Rozhodně nedoporučujeme si práci ulehčit vylitím impregnace na podlahu a mohutným mácháním mopu či válečku ji rozšafně rozstřikovat po místnosti.
Pokud vám vzniknou na dřevěné podlaze vážnější defekty, například vyštípnutí kousku parkety, propálení od jiskry z krbu nebo výduť z nadměrné vlhkosti, je třeba podlahu zbrousit. Nerozpakujte se oslovit na tuto důkladnější údržbu odborníky. Mají potřebné znalosti, dovednosti, techniku. A než riskovat, že na té vysněné, dokonalé, dřevěné podlaze napácháte nevratné škody, je lepší si říct o pomoc.
